Třásněnka

Tento drobný a nenápadný hmyz nazývá kolega Kajs likvidační pohromou porostu mečíků v době maximálního nákvětu a zcela určitě mu dá za pravdu velká většina pěstitelů. Bohužel, jádro problému je třeba opět hledat někde jinde, nenadávat a nesvádět vše na samotný hmyz, ale pokusit se chyby hledat u sebe a umět se za ně vyplísnit, umět si je sebekriticky přiznat a položit si otázky: dělám to správně, používám správné metody ochrany, správné přípravky a správnou dobu aplikace? Moje jednoznačná odpověď je vůbec ne! „Vloni jsem ihned po zjištění třásněnky udělal postřik přípravkem Nurelle D, co z toho když hned na třetí den přišel takový nálet, že jsem musel postřik zopakovat přípravkem Nomolt 15 SC.“ (Kajs). To je nejběžnější, všeobecně rozšířený, ale chybný postup jak bojovat s třásněnkou. Stříkat totiž v době květu,  teprve až zjistíme poškození na květech a navíc kontaktními přípravky je neúčinné a proto úplně zbytečné. Jediný správný agrotechnický termín postřiku je přibližně o měsíc dříve, což je nápadně shodné s metodikou boje proti houbovým chorobám. A hlavně velice důležitá je technika postřiku a výběr přípravků, čemuž většinou nikdo patřičnou pozornost nevěnuje. Stejně jako neškodí motýl, ale jeho housenka, neškodí pochmurnatka, ale její larvy, stejně tak neškodí dospělci třásněnky, které najdeme v otevřených květech, ale škody způsobily její larvy, které jsme nezaregistrovali, o jejichž existenci ani nevíme, protože bývají zalezlé uvnitř poupat.
Samička třásněnky klade vajíčka do nejjemnějších vrcholových pletiv, do zárodků pupenů, květů a listů. Larvy se vylíhnou za necelý týden a jejich vývoj do dospělce trvá dvacet dní, čili celý vývojový cyklus trvá necelý měsíc. Během roku se vyvíjí u třásněnky 3 generace (ve sklenících a u pokojových rostlin více), nejsilnější je ta poslední, jejíž vývoj spadá na přelom července a srpna. Larvy jsou velice droboučké, zpočátku mohou vysávat jen buňky jemných pletiv rostlinného meristému, proto třásněnka škodí hlavně na vrcholových částech rostlin, na vyvinutých listech a květech už škody většinou nedělá. U mečíků jsou larvy uvnitř vyvíjejícího se květního poupěte dobře chráněny před účinkem kontaktního přípravku (např. běžně doporučované Decis, Karate nebo Ambush) a mohou nerušeně škodit, zatímco postřik zasáhne pouze migrující dospělce, kteří už žádné velké škody na květech nedělají, protože v srpnu a září už vajíčka nekladou, jen cestují z květu na květ a přikrmují se nektarem, takže hned po postřiku nalétají noví jedinci. O tom se jednoduše přesvědčíme když druhý den po postřiku na klase s poškozenými květy utrhneme zavinutá poupata a rozřízneme je, uvnitř najdeme živé larvy a někdy už i hotové dospělce. Nejhorší škody, známé slepení okvětních lístků, které se ani nerozvinou a zahnívají, bývají většinou způsobeny třásněnkami, které přezimovaly na hlízách a s nimi byly i vysazeny. Tito dospělci přelezou na vyvíjející se klíčky, zárodky listů a květní klas, kde nakladou vajíčka, larvy se tak mohou v klidu vyvíjet a mají dost času do doby květu nadělat rozsáhlé škody. Proto základní a nejdůležitější zásah proti třásněnce je nutno provést už na podzim ihned po sklizni. Jak jsem uvedl výše, hlízy zbavené kořenů a staré hlízy po omytí namočíme na několik minut do roztoku insekticidu, v tomto případě je i kontaktní přípravek spolehlivě účinný. Pokud i přes tento zásah zjistíme později ve skladu přítomnost třásněnky v některé krabici stačí hlízy postříkat insekticidem ve spreji. Nebezpečím číslo dvě jsou migrující dospělé samičky (např. od nezodpovědných sousedů v zahrádkářských osadách), které zalézají do středu růžice listů a kladou vajíčka do poupat vyvíjejícího se klasu. Během vegetace je jedinou účinnou možností zásahu použití přípravku s dokonalým systémovým účinkem, aby byly zasaženy larvy, které se vyvíjejí uvnitř květního poupěte a dospělé samičky zalezlé do středu růžice listů. Dva postřiky, jeden měsíc před květem, druhý v době, kdy klasy vyrůstají nad listy by měly být dostačující. To jenom odhaduji, možná bude vhodnější i postřik těsně před květem, chemici si to musí odzkoušet sami. Důležitá je rovněž technika postřiku, stříkáme pouze shora do středu listů a na poupata rostoucího klasu, aby se účinná látka dostala co nejblíže škůdci. Postřik na celou plochu listů jako při houbových chorobách je zbytečný, tam se třásněnka nevyskytuje, na starých, vyvinutých listech nesaje. Poškození těmito migrujícími generacemi třásněnek už bývá méně rozsáhlé, mají na to mnohem méně času, většinou to bývají jen ony typické mapy na květech, které si pěstitelé často pletou s virózou, květy se však vyvinou normálně.
Na závěr ještě jedno důležité upozornění. Samozřejmě, že třásněnky přenášejí virózy, ale jen okřídlení dospělci. Přenos virových chorob je čistě mechanická záležitost, dochází k němu buněčnou šťávou, která ulpí nebo je přímo vylučována bodavě savým ústrojím hmyzu, proto všechny druhy okřídleného savého hmyzu jsou možnými potencionálními přenašeči. Třásněnky jsou pouze podstatně méně významní přenašeči než mšice, protože mají jen jeden sací kanálek a oproti mšicím nebo křísům postrádají tenký vylučovací kanálek, který je hlavním vektorem přenosu viróz.